Stavěny podle ČSN 73 42 31 – Individuálně stavěná kachlová kamna.
- hlavní funkcí kamen je dodávat tepelnou energii do vytápěných prostor
- správně navržená a postavená kachlová kamna dosahuji účinnosti až 85 %
- při použití velice kvalitních materiálů lze dosáhnout intervalu přikládání 1 až 2x denně
- kamna je možno konstruovat nejen do jedné, ale i do více vytápěných prostor
- kamna vyzařují pro člověka přirozené a velice žádané sálavé teplo
- plášť může být postaven v kombinaci barevných glazovaných keramických kachlů a omítaných keramických ploch
- plášť může mít takřka libovolný tvar, velikost a širokou škálu barev
- doplňujícím funkčním prvkem může být tzv. ležení
- velikost pláště se dimenzuje na tepelnou ztrátu konkrétního prostoru
- kamna mají nejen funkční, ale i estetickou hodnotu
- okolí kamen se brzo po jejich uvedení do provozu stává centrem života celé rodiny
Co je sálavé teplo?
Při roztopení ohniště dochází k ukládání vyrobené energie do akumulační masy. Ta vyzařuje svoji energii do pláště, z kterého je postupně uvolňována do prostoru. Toto sálavé teplo neprohřívá prvotně vzduch, ale předměty v okolí od kterých je druhotně ohříván. Šíří se od zdroje rovnoměrně všemi směry. Dochází tak k rovnoměrnému rozložení teplot v místnosti. Blíže u kamen je více teplo než ve vzdáleném rohu. Vznikají zde výškové teplotní zóny - ve výšce ramen máme téměř stejnou teplotu jako u nohou. Proto je člověku v takto vyhřátých prostorách příjemně. Každý si najde svoji tepelnou zónu, která mu momentálně vyhovuje a to i s ohledem na zdravotní stav a věk. Díky tomu, že sálavé teplo má stejné fyzikální vlastnosti jako sluneční záření, tak může být průměrná teplota vzduchu v místnosti nižší (20°C) než u systémů teplovzdušných, a přesto člověku není zima.
Konstrukci, účinnost a způsob předávání energie v kamnech lze kombinovat v mnoha variantách.
Některé kombinace z níže uvedených konstrukčních řešení lze napojit na automatickou regulaci hoření.
Základní třídění topidel dle konstrukce pláště
Správnou volbou konstrukce topidla ovlivníme rychlost náběhu systému, tepelnou setrvačnost, povrchovou teplotu a četnost přikládání.
Lehká kamna
Jsou schopna v relativně krátkém čase vytopit daný prostor, ale zároveň mají omezenou akumulační schopnost – interval přikládání jednou za 1 - 5 hodin. Mají ze všech tří typů konstrukcí kamen nejteplejší povrch pláště. Vydávají velký výkon na malé ploše. Z těchto důvodů jsou vhodná především do chat, chalup a jiných krátkodobě využívaných objektů.
Polotěžká kamna
Slouží především jako alternativní zdroj tepla k centrálnímu vytápění objektu; pro přechodné období (jaro a podzim) a k přitápění v zimním období. Jejich akumulační schopnost je pohybuje v rozpětí přiložení jednou za 5 – 12 hodin. Jde o pohotový a na provoz nenáročný druh topení.
Těžká kamna
Slouží jako hlavní zdroj vytápění objektu. Mají velice vysokou akumulační schopnost – interval přikládání je 1 – 2x denně. Jsou vhodná do prostor určeným k trvalému bydlení.
Příklady materiálového řešení při stavbě kamen:
1) Konstrukce pláště
- barevně glazurované keramické kachle
- neglazurované kachle - omítáno
- šamotové omítané stěny
- kombinace prvků
2) Konstrukce ohniště:
- ručně stavěné ohniště ze šamotových cihel
- průmyslově vyráběné biotopeniště ručně stavěné ze šamotových prefabrikátů
- průmyslově vyráběná ohniště – kamnové vložky
3) Konstrukce tahového systému:
- stavěné ze šamotových plátků
- stavěné ze šamotových prefabrikátů
- Ortnerův keramický akumulační systém KMS
- osazení akumulačních prstenců
- osazení akumulačního výměníku